REPÚBLICA DEMOCRÁTICA DE TIMOR-LESTE GABINETE DO PRIMEIRO-MINISTRO



Documentos relacionados
Liufali tan ITIE nian. Modelo transparência Timor-Leste nian

REPÚBLICA DEMOCRÁTICA DE TIMOR-LESTE GABINETE DO PRIMEIRO-MINISTRO

PRESIDÊNCIA DA REPÚBLICA GABINETE DO PRESIDENTE

REPÚBLICA DEMOCRÁTICA DE TIMOR-LESTE GABINETE DO PRIMEIRO-MINISTRO DISKURSU HOSI SUA EXCELENCIA PRIMEIRU MINISTRU KAY RALA XANANA GUSMÃO

Matadalan ba ema ne ebé precisa durubassa (organiza evento ka sai orador)

REPÚBLICA DEMOCRÁTICA TIMOR-LESTE

Reflexão Mensal Nº 4 Junho Irmã Rose Therese Nolta, SSpS no Irmão Brian McLauchin, SVD

Relatorio ba Comissaun C Parlamento nian kona ba TSP II nia Missaun

VERSÃO EXPERIMENTAL BA JORNAL PARLAMENTO NACIONAL TIMOR-LESTE

III LEGISLATURA 3.ª SESSÃO LEGISLATIVA

Sábado, 30 de junho de 2018 I Série-A / N.º 5 JORNAL V LEGISLATURA 1.ª SESSÃO LEGISLATIVA ( ) REUNIÃO PLENÁRIA DE 30 DE JUNHO DE 2018

INTERVENCAO IHA PARLAMENTO NACIONAL DEBATE ORCAMENTO Husi Jose Luis Guterres, Frenti-Mudansa, 23 Novembru 2016

Quarta-feira, 06 de Setembro de 2017 I Série-A -2 JORNAL IV. LEGISLATURA 1.ª SESSÃO LEGISLATIVA ( )

Terça-feira, 26 de Junho de 2018 I Série-A / N.º 4 JORNAL V LEGISLATURA 1.ª SESSÃO LEGISLATIVA ( ) REUNIÃO PLENÁRIA DE 26 DE JUNHO DE 2018

Quarta-feira, 13 de Junho de 2018 I Série A - N.º 1 JORNAL V LEGISLATURA 1.ª SESSÃO LEGISLATIVA ( ) REUNIÃO PLENÁRIA DE 13 DE JUNHO DE 2018

VERSÃO EXPERIMENTAL BA JORNAL PARLAMENTO NACIONAL TIMOR-LESTE

Avó Me ar. Tuir imi-nia hanoin, Sandrina tenke halo saida atu ajuda nia avó?

Segunda-Feira, 19 de Outubro de 2015 I Série-A 10 JORNAL III LEGISLATURA 4.ª SESSÃO LEGISLATIVA ( ) REUNIÃO PLENÁRIA DE 19 DE OUTUBRO DE 2015

Terça-Feira, 29 de Setembro de 2015 I Série-A 05 JORNAL. do Parlamento Nacional III LEGISLATURA 4.ª SESSÃO LEGISLATIVA ( )

Segunda-Feira, 05 de Outubro de 2015 I Série-A 6 JORNAL III LEGISLATURA 4.ª SESSÃO LEGISLATIVA ( ) REUNIÃO PLENÁRIA DE 05 DE OUTUBRO DE 2015

Inclução Social: Biblia bele inspira?

VERSÃO EXPERIMENTAL BA JORNAL PARLAMENTO NACIONAL TIMOR-LESTE

Segunda-feira, 28 de Setembro de 2015 I Série-A 04 JORNAL III LEGISLATURA 4.ª SESSÃO LEGISLATIVA ( )

III LEGISLATURA 3.ª SESSÃO LEGISLATIVA

9 \1.?9 DEBATE age 2016 ~ INTERVENCAO INICIAL BANCADA FRETILIN

Segunda-feira, 13 de Outubro de 2015 I SÉRIE-A 9 JORNAL III LEGISLATURA 4.ª SESSÃO LEGISLATIVA ( ) REUNIÃO PLENÁRIA DE 13 DE OUTUBRO DE 2015

República Democrática de Timor-Leste Ministério da Agricultura e Pescas. Tékniku Kuda Fehuk Midar Ne ebé Di ak

Terça-feira, 05 de Setembro de 2017 I Série-A - 1 JORNAL IV LEGISLATURA 1.ª SESSÃO LEGISLATIVA ( ) REUNIÃO PLENÁRIA DE 05 DE SETEMBRO DE 2017

Segunda-feira, 11 de Setembro de 2017 I Série-A - 3 JORNAL IV LEGISLATURA 1.ª SESSÃO LEGISLATIVA ( )

Boletim Informativo Parlamentar

HERMANO FILIPE MAROMAK BA ONA? Missão Católica iha Laleia PARÓQUIA DE LALEIA

Lia ba loron ohi maka ne e deit obrigado no consederação.

III LEGISLATURA 3.ª SESSÃO LEGISLATIVA

III LEGISLATURA 3.ª SESSÃO LEGISLATIVA

Boletim Informativo Parlamentar

Terça-feira, 22 de Setembro de 2015 I Série-A 03 JORNAL III LEGISLATURA 4.ª SESSÃO LEGISLATIVA ( ) REUNIÃO PLENÁRIA DE 22 DE SETEMBRO DE 2015

EPS Servisus móveis (App) manual

DISCURSO DE SUA EXCELÊNCIA O PRIMEIRO-MINISTRO KAY RALA XANANA GUSMÃO POR OCASIÃO DA SESSÃO DE ABERTURA DA REUNIÃO g7+

INTERVENSAUN POLITIKA BANKADA PARTIDO CNRT NIAN, IHA ÂMBITU RE-APRESIASAUN BA VETO POLITIKO BA OJE 2016, HUSI SUA EXCELÊNCIA,...

UPDATE No.9 Quarta feira, 9 de Maio 2001 TRUST FUND BA TIMOR LOROSA E

DEKLARASAUN UNIVERSÁL DIREITUS UMANUS NIAN

DISKURSU EXSELÊNSIA PRIMEIRU-MINISTRU KAY RALA XANANA GUSMÃO IHA OKASIAUN SESAUN PLENÁRIA EXTRAORDINÁRIA DISKUSAUN NO VOTASAUN IHA JENERALIDADE BA

REPÚBLIKA DEMOKRÁTIKA TIMOR-LESTE PARLAMENTU NASIONAL

REZUMU ANÁLIZE JURÍDIKU

GLOSÁRIU ELEISAUN NIAN

Terça-feira, 15 de setembro de 2015 I Série-A 01 JORNAL III LEGISLATURA 4.ª SESSÃO LEGISLATIVA ( ) REUNIÃO PLENÁRIA DE 15 DE SETEMBRO DE 2015

Surat posisaun Timor-Leste nian - TSDA nia Futuro

Konstrusaun Estadu ba tinan sanulu oin mai: Reflesaun kona ba esperiênsia no expektativas Timor-Leste nian kona ba konstrusaun Estadu

Loron dahuluk debate Programa VII Governo nian

UPDATE No.7 Sexta feira, 9 Março 2001 TRUST FUND BA TIMOR LOROSA E

Haree ba lalehan. Autór Curt Gabrielson, Katrina Langford, no Ekipa Kurrikulár EB 3-6. Ha u Hadomi Lee

Boletim Informativo Parlamentar

Picture Original language Translation Note. 00:05 Gembel group: Titi mos happy. 00:39 Izu: O kô'alia makaas oit-oan ba.

A Presidência de Proximidade de Taur Matan Ruak Volume I

1. Ha'u halo ona alerta katak investimentu daudaun nian labele sakrifika dezenvolvimentu aban-bainrua nian.

Husi almamater ida, ho neon ida, hamutuk nu udar roman ba Timór-Leste

UPDATE No.8 Segunda feira, 9 de Abril 2001 TRUST FUND BA TIMOR LOROSA E

Um brevíssimo olhar sobre a Literatura de Timor

A d e u s K o n f l i t u, Bem-vindu Dezenvolvimentu

Submisaun Ba Prezidente da Repúblika Timor-Leste. Husi. La o Hamutuk. relasiona ho

REJIME ATU REGULA NA IN BA BENS IMÓVEIS NE EBÉ LAIHA DISPUTA

REPÚBLICA DEMOCRÁTICA DE TIMOR-LESTER GABINETE DO PRIMEIRO-MINISTRO

Pobreza no moris iha TL

INFORMASUN KONA-BA POLÍTIKA RAI

La o Hamutuk Institute Timor-Leste ba Monitor no Analiza Dezenvolvimentu Pergunta Taur Matan Ruak Francisco Guterres Lu-Olo

Série I, N. 42 SUMÁRIO. Jornal da República. Quarta-Feira, 23 de Novembro de 2011 $ 1.00 DIPLOMA MINISTERIAL NO. 23/ 2011.

TRUST FUND BA TIMOR LOROSA E. UPDATE No.5 Terça feira,dezembro 12, 2000

MINISTÉRIO DA JUSTIÇA. Consulta Pública. Anteprojekto de Lei estabelese Regime Espesial hodi Define Titularidade ba Bens Imoveis (Lei de Terras)

Boletim Económico. Publikasaun fulan tolu husi Autoridade Bankária no Pagamentos Timor-Leste nian

MATADALAN BA ANTEPROJECTO DO REGIME ESPECIAL PARA A DEFINIÇÃO DA TITULARIDADE DE BENS IMÓVEIS (LEI DE TERRAS) VERSAO PARA KONSULTA PUBLICA

JPN I SÉRIE A AR ( ) SUMÁRIO

Submisaun ba Komisaun A Parlamentu Nasionál Repúblika Demokrátika de Timor-Leste

Deklarasaun Sosiedade Sivíl ba Enkontru Timor-Leste ho Parseiru Dezenvolvimentu iha Setór Dezenvolvimentu Ekonómiku 1 19 Juñu 2013

UPDATE No.6 Sexta feira, 9 Fevereiru 2001 TRUST FUND BA TIMOR LOROSA E

Observasaun Preliminariu KKFP kona ba Orsamento Geral do Estado 2009

l t h r o u g h t i m e

TRUST FUND BA TIMOR LOROSA E. UPDATE No.4 Quinta feira, 9 Novembro 2000

Xanana Gusmão defends historic purchase of Greater Sunrise participation

Komentáriu Sosiedade Sivíl ba Enkontru Parseiru Dezenvolvimentu Timor-Leste iha Setór Ekonomia. 6 Juñu Konteúdu.

Timor-Leste MAIS CIDADANIA, MAIS DESENVOLVIMENTO. Mais e melhor intervenção local das Organizações da Sociedade Civil

Bu Diha-Ana Nahi Laka-Laka. (Waima a)

6:16 das kwat minut śiźɨme 6:37 kɨź kwiń minuttek śiźɨm 7:07 śiźɨm minut támɨse 7:51 ukmɨs minuttek támɨs 10:00 das ćas. Kəńa aĺi dɨr?

Seja um bom cidadão, seja um novo herói para a nossa Nação Política e Estrategia do Investimento Fundo Petrolífero

Komentáriu Ba Diresaun Jerál Estatístika - Ministériu Finansa Timor-Leste. Kestionariu Peskiza ba Atividade Negósiu 2015 Nian.

Educação Ambiental em Timor-Leste. Manual para Professores de Estudo do Meio

Educação Ambiental em Timor-Leste. Manual para Professores de Estudo do Meio

SURVEY 2013 IHA TIMOR-LESTE KONA-BA ASUNTU SEGURANSA NO POLÍTIKA

DIREITOS HUMANOS NA CONSTITUIÇÃO DA RÉPUBLICA DEMOCRÁTICA DE TIMOR-LESTE DIREITUS UMANOS IHA KONSTITUISAUN RÉPUBLICA DEMOCRÁTICA TIMOR-LESTE NIAN

Conselho de Imprensa. Matadalan hodi interpreta Kode Étika Jornalítika nebe aprova ona husi Regulamentu Administrativu n. u 1/2017, 13 de Janeiro

2. Informasaun foun kona ba projetu

Komponente PTM. Efeitu hosi Projetu Tasi Mane ba ekonomia no povu nia moris. Impaktu TMP ba sosio-ambiental. Projetu infrastrutura Petróleu Tasi Mane

Orsamentu Jeral Estadu 2012 ha belit liu tan Malisan Rekursu ba Timor-Leste

Jose Neves Samalarua

Demisaun Governu no Disolusaun Parlamentu Nasional

Favor revee hikas projesaun husi reseita no despeza total bainhira ita-boot halo revizaun ba Orsamentu Jerál Estadu ba tinan 2015.

Hanoin balu husi La o Hamutuk ba Konferensia Regional EITI iha Timor-Leste

Proposta Lei Komisaun Anti Korupsaun

[Portuguese and English below] Secretariado Geral. Direção de Apoio Parlamentar. Divisão de Relações Públicas, Comunicação e Educação

Transcrição:

REPÚBLICA DEMOCRÁTICA DE TIMOR-LESTE GABINETE DO PRIMEIRO-MINISTRO ALOCUÇÃO SUA EXCELÊNCIA PRIMEIRO-MINISTRO, KAY RALA XANANA GUSMÃO NIAN IHA OCASIÃO SESSÃO ABERTURA CONFERÊNCIA CONJUNTA KONA-BA PAZ NO RECONCILIAÇÃO IHA ASIA 25 Abril 2012 Díli

Sua Excelência Presidente República eleito, Taur Matan Ruak Sua Excelência Jose de Venecia, Presidente Fundador ICAPP no CAPDI Sua Excelência Sok An, Vice Primeiro-Ministro Camboja, Vice Presidente CAPDI no Membro Comissão Permanente ICAPP nian Sua Excelência Chung Eui-young, Co-Presidente Comissão Permanente no Secretário-Geral ICAPP nian Excelências, Chefes Delegação no Ilustres Oradores Membros Corpo Diplomático Distintos Deputados Colegas husi Governo Caros Representantes Sociedade Civil no Agências Internacionais Caros amigos, Uluk nana in, hodi hau nia naran no mos Governo, hau hakarak ható ba participantes sira hotu ami-nia sentimentos gratidão tanba ita-boot sira hili Timor-Leste hanesan anfitrião ka umana in, lori koalia kona-ba tema mundo moderno nian ida nebé importante tebetebes: paz no reconciliação! Ami foin remata, semana ida liubá, ciclo eleitoral ida ho voltas rua ba Presidente República, nebé halao iha clima ida ke ema hotu-hotu cumpre regras democráticas, no ohin, ho orgulho, ami nia povo ható ba ita-boot sira hotu, nebé hi it-an mai husi países oioin, ami nia saudações boas-vindas! Ho laran haksolok tebetebes mak Timor-Leste participa iha organização Conferência Conjunta ICAPP-CAPDI nian ida né, kona-ba Paz ho Reconciliação iha Ásia. Ita hotu mai hamutuk iha né lori buka buat ida, ita hotu mai halibur-malu iha né hodi koko haré no tetu didiak kona-ba necessidades tempo ohin-loron nian hodi bele hetan ita-nia papel rasik iha época ida nebé nakonu ho desafios ka sasatan bot. Excelências Ba Timor-Leste, nebé celebra iha tinan ida né, 10º Aniversário Independência, momento ida né histórico tebes. Permite hau haktuir uitoan kona-ba buat nebé povo timorense experimenta ona. Buat barak mak ema koalia no hakerek kona-ba ami nia luta ba auto-determinação ho independência. 2

Iha tinan 1975, tanba natureza única husi ami nia funu, nebé meia-ilha isolada ida la hetan apoio logístico husi rai-li ur, mak ami precisa tebetebes atu une ka tau hamutuk timoroan tomak, nebé fahe-malu tanba guerra civil ka funu iha rai laran, antes da invasão indonésia. Ho esforço bot ida né husi povo tomak mak ami bele iha kbít atu reconcilia no perdoa-malu. Iha processo né, ami bele dada fali maluk sira nebé laran rurua hela, ami mos bele bolu hikas fali maluk pró-integracionistas sira, nebé uluk serviço iha administração indonésia ou halo parte grupos para-militares no militares nebé autoridades ocupantes sira forma. Reconcila no perdoa, ba objectivo ida nebé ás liu independência. Tanba consequências husi funu, nebé kleur no naruk tebetebes ba ami-nia rain nebé ki ik no kbít laek, mak povo timoroan tomak hakarak tebetebes atu bainhira bele moris hakmatek no iha dame laran. Dame né la significa lós deit hakotu funu. Ikus mai Referendum halo iha fulan Agosto 1999, hodi hakotu funu ocupação maibé husi parte seluk provoca mos ema mate no harahun buat barak. La iha timoroan ida mak la hetan pelo menos experiência todan no traumática ida. Kanek foun barak mak sei nakloke no laran susar no térus todan oioin mak seidauk bele hakmán no halakon. Maibé, ami nia Povo hatudu nia laran nebé luan no bot tebetebes, liuhusi nia capacidade tolerância ho nia hakarak nebé kle an atu moris hamutuk iha dame no domin laran. Ba povo timoroan tomak, paz significa liu-liu oinsá bele concilia ka hetan dame ba nia-an rasik, iha nia neon no laran. Moris iha dame significa moris dook husi laran moras tanba rai ódio, no la precisa iha vingança no desconfiança ba malu. Significa moris hodi hadame malu ho ita nia funumaluk sira, liu-liu, ho ita nia an rasik, hanesan individu no colectivamente ka hamutuk. Povo timor nia carater sai metin tanba hakarak moris iha paz. Excelências Tanba razão ida né mak processos reconciliação iha Timor-Leste bele hetan sucesso. Ita bele hatene, liuhusi experiências husi rai sira seluk nebé iha situação pós-conflito, katak rai nafatin ódio no desconfiança iha ita nia sociedade lét, mak sei la bele harí Nação. Ami harí CAVR (Comissão de Acolhimento, Verdade e Reconciliação) lori buka lia-loos kona-ba violência entre timoroan rasik, liu-liu durante tempo funu iha rai-laran ka entre maun-alin rasik, no mos atu bele lida ho lia-loos né. Reuniões reconciliação entre timoroan sira, nebé halao iha 2000, iha fronteira ho Indonésia, hanesan momentos comoventes, katak ema hotu mataben-nakonu. La-os deit tanba descrição no reconhecimento kona-ba atrocidades ka buat at nebé actores sira halo ba vítimas mas, liu-liu, tanba vítimas sira nia capacidade atu perdoa. Hanesan resultado, refugiados rihun-ba-rihun nebé halai ba Indonésia no tauk katak sei la simu sira iha Timor-Leste independente, fila hikas fali mai no simu sira di ak tebes, nudar maun-alin. Né mak primeiro passo importante lori harí ami nia Nação! 3

Ami nia tradição husi tempo avon no bei-ala sira kona-ba prática reconciliação, liuhusi diálogo, tulun ami iha processo crítico harí país né, nebé exige hotu-hotu nia participação, precisa visão comum ida ba futuro. No mos ho ami nia vizinhos indonésios, ami husik ba kotuk buat nebé liu ona hodi nuné bele halo reconciliação entre povo rua né. Buat hotu nebé naksalak ami halo análize ho aten barani, liu-liu husi parte vítimas sira, hodi nuné bele hahú processo cooperação no amizade ida entre países rua né, nebé contribui barak tebes ba desenvolvimento Timor-Leste. Ho estabelecimento, iha Bali, Comissão da Verdade e Amizade, hanesan esforço nebé halo hamutuk entre Timor-Leste ho Indonésia, ami bele reforça liután amizade ida né no contribui ba paz iha região Sudeste Asiático. Hau fiar katak ami nia história nebé hanesan ho processos todan nebé ami lori no hakat liu ona né, bele sai hanesan exemplo iha região no iha mundo, nudar baluarte ka lutu bot ida lori protege paz no reconciliação. Oras né daudaun, Indonésia além-de hanesan vizinho nebé besik liu no diak tebes mai ami, sai mos hanesan mos exemplo estabilidade, democracia no crescimento económico nebé Timor- Leste acompanha nafatin hodi banati tuir buat barabarak. Maski nuné, povo hotu-hotu só bele desenvolve bainhira consegue ultrapassa sira-nia fraquezas rasik. No Timor-Leste la-os exepção. Depoisda euforia ka laran contente bot tanba hetan liberdade no independência, Timor-Leste sénan-an fali iha conflitos internos laran. Hahú iha Dezembro 2002, Fevereiro 2004, Março 2006 to o Fevereiro 2008, ami hanesan condenados tama iha ciclo vicioso conflitos, katak tinan rura-rua laran hetan conflito. Ami halo introspecção no consegue tó iha conclusão katak ami halo análize nebé sala konaba verdadeiras causas ba problemas, além de instituições ami nia Estado nian mos sei frágeis ka fraco hela. Ami hahú harí ami nia Estado husi zero. Bainhira hau nia Governo simu posse iha Agosto 2007, ami decide katak buat nebé prioritário mak halao reformas lori hamenus ami nia fraquezas institucionais, harí metin fali paz no assegura, hikas fali, reconciliação entre timoroan tomak. Ho espírito reconciliação no unidade né mak ami serviço maka as hodi desenvolve ami-nia Nação. No, iha 2009, wainhira celebra tinan sanulu hetan fali ami nia liberdade, ami haklaken moto nuné: Adeus Conflito, Benvindo Desenvolvimento. Ami mos hatene katak se la iha crescimento económico, la iha educação, saúde ho condições moris nebé diak ba ami nia povo, mak ami la cumpri ami-nia missão atu moris iha paz. Ho maior parte husi população timoroan sei moris-kiak, mak sei la iha timoroan ida mak bele sente laran hakmatek. Ami nia luta ba paz seidauk hotu, no sei nunca hotu enquanto sei iha 4

ema barak mak moris-kiak nafatin iha ami nia rai laran, maibé ida né sei bele ultrapassa, bainhira hotu-hotu serviço hamutuk, iha coesão no ba ita hotu-hotu nia diak. Iha processo construção Estado Nação ida, la iha fatin atu rai nafatin odio ba malu. Knar iha construção tenke responsabilidade hotu-hotu nian, liuhusi diálogo ho entende malu. Órgãos soberania hotu, sociedade civil, cidadãos tomak, tenke envolve iha processo né no hametin espírito edificação. Husi parte seluk, condições sociais no económicas sei sai diak liutan bainhira sociedade serviço maka as. Ami fiar katak karik estabilidade ho segurança hametin ona, indicadores económicos no sociais sei sai diak liután. Humanidade moris iha época complexa ida, nebé, husi parte ida, ciência no tecnologia haksoit ás tebetebes ba oin, hodi produz efeitos maka as, iha mundo tomak, no husi parte seluk, mentalidade no actuações ema nian susar tebes atu controla. Hau participa dala 4 iha Fórum Democracia iha Bali, iniciativa bot ida husi hau nia belun Dr. Susilo Bambang Yudhoyono, Presidente República Indonésia. Cada tinan, países barak liután mak tuir hodi halo discussão franca kona-ba problemas rai hotu-hotu nian no mos kona-ba passado, presente no futuro nebé parte ida-ida hakarak harí. Iha fulan Março liubá, ba daruak, hau participa mos iha Diálogo Internacional kona-ba Defesa, iha Jacarta. Enquanto iha Bali, discuti kona-ba valores universais democracia nian iha nia ligação intrínseca ho desenvolvimento, iha Jacarta, husi ponto de-vista defesa no segurança Estados hotuhotu nian, hau foti questões kona-ba preparação hasoru acontecimentos, no mos necessidade atu hotu-hotu haré ba causas reais problemas mundo nian. Mundo moris iha tempos difíceis. Buat nebé baibain ita rona mak ohin-loron mundo iha mudanças maka as. Mudanças hirak né mak refere ba respeito ba direitos humanos no respeito ba liberdade expressão. Maibé, mudanças nebé los mak ita bele considera, iha início milénio foun ida né? Ita balun, iha Conferência ida né, pertence ba geração husi II Guerra Mundial nian. Iha segunda metade século passado, iha mos mudança extraordinária iha mapeamento global países nian, husi territórios nebé colonizados ba países independentes, hodi hakotu los ona guerras coloniais no hapara extermínio população indígena. Guerra fria ka funu malirin nebé labele evita controlo ideológico no económico fahe mundo ba pólos rua, socialismo no capitalismo. Super-potências ameaça destroe malu, hodi defende no tulun idaidak nia alianças. Maibé ita sei bele moris iha clima estabilidade, iha mundo tomak, apesar de iha focos conflito iha luta ba liberdade. 5

Países independentes foun hetan benção husi sira nia antigos colonizadores, se sira desfruta ka goza licença exploração husi sira nia riku-soin lori troca ho regimes déspotas, né só para assegura katak lori halakon comunismo. Halo tiha reforma iha antiga União Soviética, sá ida mak mosu? Katak fim da- guerra fria coloca equação foun ida iha círculos poder de-grandes decisões. Comunidade internacional começa doko ás bandeira direitos humanos, bandeira democracia, bandeira justiça punitiva. Antigos aliados, déspotas no corruptos, sira nia xerifes rasik, mak de-qualquer forma, começa tebe sai sira hotu. Mundo começa primeiros passos mudança, enquanto hipocrisia iha xadrez político influências no decisões sei continua nafatin. Hipocrisia política ida né, iha bastidores mundo ocidental, cria daudaun sentimentos insatisfação, rebelião, confrontação, ódio no vingança, liuhusi acções radicais no extremistas, nebé ita conhece ho naran terrorismo. La iha tan ona fatin ba diálogo, nunca mais iha tempo atu rona malu no koalia. Ohin-loron, países balu buka impoen ka obriga sira-nia interesses ba sira nebé fracos liu, ba vulneráveis sira. Ohin-loron, sei continua nafatin sentimento supremacia valores, nebé viola hikas fali iha sira-nia países rasik, maibé hakarak obriga ba rai sira seluk. Iha Fórum Democracia Bali, nia moto mak cada país iha nia realidade rasik, ho nia factores internos rasik tanba né mak labele iha tan política hanesan one size fits all, nebé sai contraproducente liu. Husik bá povos sira decide rasik atu halo mudanças no tulun sira halao rasik, la precisa provoca violência. Ohin-loron, hakarak harí paz maibé liufali husi funu, ohin-loron hakarak impoen ka obriga democracia maibé liuhusi conflitos, haluha tiha katak conflito armado ida só produz desunião iha país ida laran, aumenta ema nia susar no térus no dudu sira ba represália no vingança. Depois-de tinan 10 funu iha Iraque, sáida mak acontece? Povo iraquiano mak harahun-rasik nia an. Nuneé mos acontece daudauk iha Afeganistão. Arab Spring hanesan fotocópia eventos nebé tuituir malu, hodi dudu cidadãos husi país idaida atu oho-malu tó mohu. Incuti ka hakarak tan hanorin povos árabes sira katak poder televisão bele muda buat hotu. Né la loos! Laran tauk, ódio, hakarak halo vingança, atu iha nível pessoal fali ka iha nível grupos, sei la lakon, enquanto la iha participação integral husi componentes sociedade tomak. Arab Spring hahú iha Tunísia no, clima estabilidade nebé lori buka alcança reformas, hatudu hikas fali maturidade política husi povo tunisiano. Timor-Leste la mesak iha nia hanoin no hakarak kona-ba reconciliação ho paz. Agora iha altura ida nebé crescimento económico ASEAN, hamutuk ho crescimento China no Índia nian ho tan solidez durável Japão ho República Coreia nian, halo be, século ida né, sai século Ásia nian, no ita mos asiste, iha região ida né, vontade metin ida tau hametin paz. Maibé, ita 6

hotu iha percepção katak, iha fatin balun, tenke asume mos posição defensiva típica ida hanesan prepara hela an ba funu, fruto ka resultado husi ameaças reais iha mundo ohin-loron nian nebé zona Globo ida ná mos labele hasés-an. Ita hotu hatene katak ema ida-ida nia hakarak, sociedades no povos hotu-hotu nia hakarak mak atu moris iha paz, iha sociedade nebé livre husi opressão no respeita maka as direitos humanos mais elementares. Diálogo internacional ho atos multilaterais husi líderes mundiais tenke halao nafatin atu bele cumpri desígnio ka objectivo ida né. Excelências Senhoras no senhores, Molok atau hakotu hau hakarak dehan katak Timor-Leste mak co-chair iha Diálogo Internacional kona-ba Construção Paz no Construção Estado, nebé primeiro encontro halao iha Díli, iha 2010, no segundo, iha Monróvia, iha Libéria, iha 2011. Hamutuk ho Diálogo Internacional, fórum g7+ hanesan mos fatin fahe-malu experiências husi Estados frágeis, fatin diálogo nebeé permite katak grupo né mos Comunidade Internacional bele rona, lian ida deit, iha tentativa nebé halo hamutuk lori harí Estados, harí Democracias no harí Paz. Ohin, Grupo né alarga ba países 19, ho população liu 350 milhões, husi África, Ásia tó Pacífico. Husi Caraíbas, ami simu ona intenção husi Haiti atu participa ho proposta atu halo Conferência ida iha ilha nebá. Ba Timor-Leste, liderança ho institucionalização g7+ nian, nudar fórum permanente, né processo ida nebé ami enfrenta ho responsabilidade no orgulho. Nudar Nação ki ik no foun ida, participa iha consolidação grupo né nian no rona Estados sira nia lian, nebé bainhira mesak, ema sei la rona, né hanesan hatudu laran tomak ba paz iha mundo no ba democracia. Tanba né mak iha Novembro tinan uluk, grupo né lori ba iha Busan documento importante ida, nebé ami hanaran New Deal, nebé oras né Nações Unidas considera hela, no iha Secretário-Geral rasik nia liman. No, senhoras ho senhores, ita nunca bele haluha ita-nia responsabilidades kona-ba consolidação ba paz iha mundo, liu-liu Timor-Leste nebé simu ona Ajuda Internacional ba construção Estado democrático no pluralista ida, nebé permite sociedade bele moris iha paz no liberdade. Ita nunca bele haluha katak, enquanto ita iha né halo daudaun palestras kona-ba paz no reconciliação, sei iha, iha fatin barak iha mundo, ema barak mate iha funu no violência iha povos sira nebé la hetan sorte diak hanesan hirak nebé ohin mai hamutuk iha né. Ho laran triste tebetebes mak ita acompanha situação iha Guiné-Bissau, hanesan mos membro ida husi g7+. Grupo concorda ona atu halo Conferência ida iha país né, irmão no amigo, iha loron 24 fulan Maio mai, maibé infelizmente tenke cancela. Ho mos laran susar bot mak ita acompanha desenrolar conflito entre Sudão ho Sudão Sul, ida ikus né hanesan membro g7+. 7

Importante katak husi encontro ida né bele hasai conclusões nebé Comunidade Nações bele aproveita lori buka respostas ba conflitos nebé fahe ita ema ida-ida, ita nia nia países rasik laran. Muito obrigado. Kay Rala Xanana Gusmão 25 de Abril de 2012 8